Kde Goethe zanechal svou stopu. S autorem Jürgenem Pachtenfelsem na turné po Goethově Bernské vysočině.

Bernská vysočina odkazuje na alpskou oblast kantonu Bern. Patří sem jezera Thun a Brienz a slavné hory Eiger, Mönch a Jungfrau.

S autorem Jürgenem Pachtenfelsem a jeho ženou Madeleine se vydáme přes Berner Oberland. Nyní předáme samotnému Jürgenu Pachtenfelsovi. 

„Goethe býval na gymnáziu vychvalován jako jakýsi bůh, což znamenalo, že jsme museli velmi pozorně studovat jeho literaturu. Po studiích jsem pracoval jako správní právník, vyšší státní úředník a vedl vládní agenturu v zemské vládě Šlesvicka-Holštýnska. Sám Goethe byl ministrem zemské vlády durynského vévodství.“

Goethova cestovní skupina se sešla 8. října 1779 v Bernu – neméně na koni. V té době bylo Švýcarsko všechno, jen ne turistický ráj, bez veřejné dopravy nebo sítě značených turistických stezek. 

Karl August, velkovévoda Saxe-Weimar-Eisenach, jeho přítel vrchní strážce von Wedel a Goetha na jeho dobrodružné cestě doprovázel Goethův tajemník Seidel. 

Výstup na Grosser Scheidegg se ukázal jako riskantní a namáhavý. Nadcházející zima způsobila, že se Goethova výmarská cestovní skupina třásla zimou a objasnila jim, jaká nebezpečí může zima přinést.

Goethe a jeho sekretářka Seidel se pak ocitli odděleni od skupiny. Nikdo neví, jak dlouho byli nezvěstní. Ale Goethe a Seidel naštěstí našli cestu zpět ke skupině.

Z vyhlídky Zwirgi se Goethovi a jeho cestovní skupině naskytly nádherné, rozsáhlé výhledy, které se táhly až dolů do Haslital a Meiringen. Dnes si návštěvníci mohou vychutnat výhledy při hodování na typické meiringenské pusince na terase Gasthaus Zwirgi.

Pod touto vyhlídkovou plošinou hřmí vodopády Reichenbach Falls přes sedm skal dolů do hlubin. Voda z tání pochází z ledovce Rosenlaui a razí si cestu impozantní soutěskou Rosenlaui, kde se skály tyčí až do výšky 80 metrů.

Goethova cestovní skupina vystoupila na Obersteinberg, což bylo podle jejich názoru obtížná a nebezpečná horská túra, přičemž někteří z nich předčasně přerušili cestu a vrátili se do Lauterbrunnenu. Goethe přiznal, že stezka byla náročná. V boji s deštěm a časným setměním a se zvukem lavin hučících v dálce se turisté konečně v noci vrátili do Lauterbrunnenu. Goethe si ale ani po zpáteční cestě nedopřál den odpočinku. Věci pokračovaly ve stejném duchu i další den.

Jedním z hlavních důvodů jeho neklidu byly jeho četné ženské známosti (prostě ho převálcovaly). Pokusil se jim tak uniknout s vědomím, že ve švýcarských horách najde klid a útěchu. Goethe to ve svých poznámkách několikrát uvedl jako důvod, který ho přiměl k tomu, aby se vydal na svou druhou cestu do Švýcarska. Odkazoval na to také v některých básních, které v té době napsal.

Goethe a jeho vznešená cestovatelská skupina neúnavně spěchali horami a nezbývali jim čas, aby si prohlédli mnoho památek kolem sebe. To byl důvod pro Seidelův nedostatek poznámek.

„Ve 13 hodin jsme byli na Schwarzwaldalpu, ze kterého jsou vpravo vidět Wellhorn, Wetterhorn a Engelhorn. Počasí bylo jasné. Snědli jsme to, co jsme přinesli s farmáři.“

Tato sofistikovaná cestovatelská skupina v roce 1779 těžko hledala vhodné ubytování. Tehdejší hotelnictví a gastronomie se v této oblasti teprve etablovaly a nebyly k nalezení žádné pokoje, nehledě na slušné ubytování. To bylo na rozdíl od větších míst a měst, kde penziony již takové pokoje nabízely. Soudní vykonavatelé, soudci a ministři se však na venkově ukázali jako vynikající hostitelé a těšili se vynikající pověsti. "Fáry v Lauterbrunnen a Grindelwald v Berner Oberland byly zvláště chváleny v prvních cestovních průvodcích."*

*Zdroj: Dr Roland Flückiger-Seiler, "Tourismus- und Hotelgeschichte im Berner Oberland"

Z tohoto důvodu se zdálo, že Goethova cestovní skupina měla na mnoha místech problémy najít přiměřeně příjemné ubytování. Často nebylo nikde k nalezení ubytování. Goethovy a Seidelovy zápisky toto téma v některých případech neřeší, a proto občas nikdo pořádně neví, kde nocovali. Goethe tu ale nebyl stylově přenocovat, ale lézt na ledovce v regionu. 

Dnes můžete strávit noc na Schwarzwaldalp a vychutnejte si vynikající kuchyni.

Na Schwarzwaldalpu stojí sklad sýrů, který pochází z roku 1637. Když Goethe procházel kolem této budovy na své túře do Haslital, bylo jí již 142 let. Goethe o tom ve spěchu poznamenal: "Tyto sklady sýrů stojí na dřevěné základně, několik stop nad zemí, aby pod nimi mohl proudit suchý vzduch."

K tématu budovy: Ballenbergovo muzeum pod širým nebem je domovem více než 100 původních historických budov ze všech částí Švýcarska. Muzeum sice za Goethových dob ještě neexistovalo, ale řada budov, které jsou v něm dnes vystaveny, je stará několik set let.

Už v té době bylo pro cizince oblíbeným zvykem sledovat, jak se sýr vyrábí na alpách. Goethova cestovní skupina však spěchala dále a rozhodla se téma sýra nijak podrobně nezkoumat. 

To byl důvod, proč Goethův předpoklad o prostoru mezi zemí a skladištěm sýrů nebyl zcela správný. Hlavním důvodem, proč se sklady sýrů stavěly na kůlech, nebylo to, aby pod nimi profukoval vítr, ale aby do nich krysy a myši mohly jen obtížně vylézt.